Covidpedia: Příznaky - Dýchaní

Dýchaní

V čem je problém?

Poznávacím znamením dlouhého covidu jsou potíže s dýcháním a plicní problémy. Drtivá většina lidí trpí dušností, která se může projevovat i při běžných a nenamáhavých aktivitách. Často se také vyskytuje velmi nepříjemný suchý kašel hlavně v prvních týdnech po akutním onemocnění. Příznakem jsou potíže většiny pacientů s dýcháním při normální hladině kyslíku. Dušnost může způsobit paniku, stres a úzkost, což zhoršuje celkový zdravotní stav člověka. Občas se vyskytuje také chrastění dechu.

U pacientů s COVID-19 a dušností může dušnost přetrvávat, přičemž u většiny pacientů pomalu ustupuje po dobu dvou až tří měsíců, někdy i déle (např. až 12 měsíců).

Co s tím?

Dušnost související s pneumonií COVID-19 se většinou postupně zlepšuje. Může mít také zdlouhavý průběh, zejména u pacientů se závažnějším postižením plic nebo nervosvalovou slabostí (např. až 6 až 12 měsíců). Management je podobný jako u pacientů bez COVID-19.

V rámci léčebné strategie postcovidového syndromu se zabýváme základními příčinami dušnosti, která je často multifaktoriální (např. pneumonie, nervosvalová slabost, exacerbace základního plicního onemocnění, tracheální stenóza z intubace, srdeční zástava). Pro všechny pacienty optimalizujeme farmakoterapii pro jakékoli identifikované základní onemocnění srdce nebo plic.

Pacientům s mírnými symptomy (např. Borgovo skóre ≤3), kteří nepotřebují kyslík a nemají kardiologickou etiologii symptomů, předepisujeme dechová cvičení a strategie zvládání dušnosti.

Pacienta, který má středně závažnou až závažnou dušnost (např. Borgovo skóre > 3), přetrvávající desaturace (SpO2 ≤ 92 procent), stále novou potřebu doplňkového kyslíku nebo jiné respirační symptomy, doporučujeme k plicnímu specialistovi na další vyšetření a zvážení plic.

V některých případech pneumonie z důvodu ARDS může být nutné zvážit podávání perorálních kortikosteroidů, které povedou ke zlepšení symptomů a funkce plic.

Příběh pacienta/ky

Neumím se pořádně zhluboka nadechnout. Nejčastěji mám tento problém při pohybu. Vyskytuje se však i při menší námaze, v sedě či ležení. Plicní vyšetření dopadla dobře, prý mám značnou rezervu. Na kardiologii jsem měla vysoký tep, předepsali mi proto vasocardin. Teď mívám tep i během dne někdy pod 50 za minutu. Kardiolog to však neřešil, protože ostatní výsledky mám v pořádku. Stále však zívám, když se pokouším zhluboka nadechnout. Někdy se to povede, někdy ne.

Späť na Covidpediu