Paměť

V čem je problém?

Většina pacientů s dlouhým covidem má problémy s pamětí. Nejčastější problém je krátkodobá ztráta paměti, často se však vyskytuje i dlouhodobá ztráta paměti. Více než polovina lidí s dlouhým covidem také zapomíná jak provádět běžné denní aktivity – například domácí práce. Občas je příznakem také neschopnost vytvořit si nové dlouhodobé vzpomínky, což může snížit kvalitu života. Pravděpodobnost problémů s pamětí je vyšší v prvních měsících po akutní nemoci. Například ve čtvrtém měsíci po akutní fázi má problémy většina pacientů. Zhoršení se často vyskytuje spolu se zastřenou myslí a poznávacími poruchami.

Co s tím?

Posouzení anamnézy neurokognitivních poruch před infekcí COVID-19 je důležitým faktorem při pochopení potenciálních etiologií a intervencí při přetrvávajících symptomech. K vyloučení jiných příčin můžeme objednat MR mozku, CT mozku a neurologická vyšetření. Ve spolupráci s terapeuty může kognitivní rehabilitace, psychoedukace spolu se skupinovými intervencemi, validací příznaků, ujištěním, pacientům usnadnit proces zotavení.

Přetrvávající kognitivní potíže mohou být frustrující. Povzbuďte své pacienty, aby se podělili o své případné příznaky, jakož i o depresi nebo úzkost, kterou v důsledku toho pociťují. Režimová opatření, jako je cvičení, zdravá strava, omezení alkoholu či dostatek spánku, mohou přinést určitou úlevu. Jedna malá studie na Yaleově univerzitě má první důkazy o léčbě pacientů s mozkovou mlhou pomocí kombinace léků guanfacin a N-acetylcystein (NAC).

Příběh pacienta/ky

Pracuji na živnost a zjistila jsem, že jsem udělala dost hloupostí kvůli ztrátě paměti. Byla by ze mě ideální milenka, protože krátkodobou paměť mám ”v kapustě”. Nemám problém zarecitovat Sama Chalupku, nebo Puškina rusky, co jsem se učila před 35 lety, ale například skutečnost, zda jsem převzala krabici od kurýra před pár dny, si nepamatuji. Musela jsem obvolat úřady, sociální pojišťovnu a daňový úřad, protože jsem tak popletla platby, že se v tom nikdo nevyzná.